Slavné osobnosti

O počátcích rodu Pernštejnů toho víme jen málo. Přívlastek v Pernštejna byl užit poprvé v roce 1258. Tehdy na hrad přesídlil rod, jehož původní přívlastek byl „z Medlova.“ Rod Pernštejnů patřil v 16. století k nejbohatším a nejvlivnějším rodům v českých zemích. Rodové heslo „Kdo vytrvá, vítězí,“ přesně vystihovalo houževnatost rodu. I ve své době se dožívali věku kolem sedmdesáti let. Členové rodu Pernštejnů byli důležitými státníky a politiky. Často ovlivňovali vnitrostátní politiku.

Vilém z Pernštejna

Znak

Obratný politik, jež stál po boku osobností, jako byli Ladislav Pohrobek či Jiří z Poděbrad. V dobách jeho vlády vypukly v českých zemích husitské války. Vilém se i se svým rodem přiklonil ke kališníkům, ale po smrti Jiřího z Poděbrad se dostal do svízelné situace a musel tak urychleně přestoupit ke katolické církvi a podporovat rekatolizaci. Na svou dobu to byl velmi obratný politický čin. Vilém situaci vystihnul více než dobře slovy, „s katolíky věřím, s Čechy držím a s Bratřími umírám.“ Vilém byl nejen obratný politik, ale i výborný hospodář věnující se rybníkářství a samozřejmě i skvělý válečník.

Jan z Pernštejna, zvaný Bohatý

Jan, jehož život se datuje do 16. stol., byl především skvělým válečníkem. Byl schopen postavit skutečně silná vojska, se kterými podporoval panovníky Českých zemí proti všem nepřátelům. Pomohl kupříkladu Ludvíku Jagellonskému v Uhrách. Rod, který se mu na českém trůně příliš nezamlouval, byli Habsburkové. Jan se postavil do opozice proti panovníkovi a odvážně se přidal k novoutrakvistům. Tohle přesvědčení mu dlouho nevydrželo, když byli nekatolíci poraženi na hlavu, byl jedním z prvních, který se vzdal a přijal katolickou víru. Snad zázrakem omilostnil císař Ferdinand zpupnou šlechtu, avšak Jan svému štěstí příliš nevěřil. Začal rozprodávat rozsáhlé panství, a to nejen ze strachu z konfiskace, ale také kvůli splácení dluhů.

Vratislav z Pernštejna, zvaný Nádherný

Hrad Pernštejn

Jeden z nejúspěšnějších Pernštejnů v celé historii rodu. Už jako mladý zastával vysoké politické posty a pověřován byl jen nejdůležitějšími úkoly. Ty šly přímo od krále Maxmiliána Habsburského. Králi půjčoval nezanedbatelné částky, bohužel nevratně, takže v rozpočtu rodiny pomalu začínaly chybět peníze na správu velkého panství.

Vratislav byl prvním českým šlechticem, jež byl odměněn řádem Zlatého rouna. Ze Španělska, kde řád obdržel, si nedovezl jenom ono ocenění, ale i manželku Marii Manrique de Lara. Vratislav měl s touto ženou 21 dětí, což jistě stojí za zmínku i podiv. Marii se prý nikdy nenarodila dvojčata, děti rodila postupně, a někdy i dvakrát do roka. Prokazatelně se ví, že několikrát dokonce potratila, těhotenství tedy muselo být mnohem víc. Marie byla zřejmě velmi vitální ženou, i po tolika porodech a těhotenstvích se dožila úctyhodného věku 76 let. Vratislavovy děti zdědily politické nadání po otci, a tak uzavřely mnoho výhodných svazků a dostaly se do významných diplomatických kruhů. Mnozí chlapci se stali vojevůdci. Nejúspěšnější byl na tomto poli Jan, který strávil valnou část života na bojišti, které se mu také stalo osudným. Zemřel, když mu dělová koule ustřelila hlavu. A proč se Vratislavovi říkalo nádherný? Na hradě je k vidění jeho podobizna, rozhodně nebyl žádný krasavec. Nádherný se mu říkalo pro život, jaký vedl. Byl ukázkovým renesančním člověkem.

Vymření po meči

Syn Jana a vnuk Vratislava, Vratislav Eusebie byl posledním mužským potomkem Pernštejnského rodu. Stejně jako jeho otec, zasvětil svůj život boji. To se mu bohužel stalo osudným. Roku 1631 zemřel v jedné z nepodstatných potyček třicetileté války. A s ním bohatý rod vymřel po meči.